Republikáni

Tito politici postavili svoji novou stranu na dědictví federalistů, jejichž odkaz sahá do období diskusí nad americkou Ústavou. Zásadními společnými myšlenkami prvních republikánů byla abolice otroctví a odpor proti jeho šíření do západních států Unie a povolení bezplatného osidlování „divokého“ Západu.

Separatistické snahy jižních států vrcholí roku 1860 občanskou válkou, ve které zvítězí státy Severu. Nadcházející období je ve znamení největší takřka nepřerušené dominance republikánů ve federální politice. Zlom, který předznamenal současné politické stranictví v USA, je spojen s Franklinem Delano Rooseveltem. Jeho politickým programem je definitivně vymezena Republikánská a Demokratická strana, republikáni zastupují konzervativce, jak byli označeni všichni odpůrci New Dealu od libertariánů po náboženskou pravici, kdežto demokraté jsou od této doby liberály i levicí.

Republikáni, neboli američtí konzervativci, v 50. letech přijímají zásady, od kterých se až do 80. let příliš neodchylují: konec izolacionismu USA, tvrdší a aktivnější zahraniční politika, boj proti komunismu a sovětskému imperialismu. Od 70. let je trvalou součástí republikánské (neo)konzervativní ideologie svobodný trh, kapitalismus, tradiční rodinné hodnoty a židovsko-křesťanské morální dědictví. Za naplnění těchto hodnot je považována “reaganomika” Ronalda Reagana v 80. letech: snižování daní, závody ve zbrojení, vnější tlak na SSSR vedoucí k jeho kolapsu roku 1989. I nadále vyrůstají republikáni z těchto principů a v reálné politice usilují o hegemonii USA, ochranu lidských práv ve světě a šíření demokracie.

Stranické materiály

Republikánská strana (background, PDF);  Republikánské frakce (background, PDF)

Aktualizováno: 06.07.2016