Strany

Stranický systém ve Spojených státech je založen na dominantní pozici dvou stran – demokratů a republikánů (tzv. Grand Old Party).

Celý systém je výsledkem historického vývoje jako i volebního systému. Sytém prezidentských voleb a ještě více volební systém, založený na jednokolových volbách v jednomandátových obvodech, jsou dva hlavní faktory podporující vznik dvou centrálních stran.

Již za časů vzniku Ústavy se zformovaly dvě názorové frakce – federalisté prosazující silnou centrální moc a demokratičtí republikáni hájící jednotlivé státy, z nichž se pak roku 1828 pod praporem Andrewa Jacksona zformovala Demokratická strana, jejíž protiváhou se stala strana whigů. V roce 1856 se whigové spojili s řadou menších stran a vznikla Republikánská strana, která se vítězstvím Abrahama Lincolna o čtyři roky později definitivně potvrdila jako druhá dominantní strana. Třetí rozhodující událostí ve vývoji stranického systému pak byl vznik tzv. Koalice New Dealu pod vedením Franklina Roosevelta v roce 1932, kdy se do strany demokratů spojili zastánci velké vlády a regulací („progresivité“), liberálové, konzervativní jižanští běloši, Židé, katolíci a postupně i jiné náboženské či etnické menšiny. V protiváze k nim se do Republikánské strany sloučili konzervativci („tradicionalisté“), stoupenci volného trhu („libertariáni“), protestanti a antikomunisté.

Vzhledem k výše uvedenému jistě nepřekvapí, že ačkoliv se obě strany snaží vystupovat jednotně, ve skutečnosti se jedná o volné sdružení stran jednotlivých států, uvnitř kterých nadto existují rozdílné názorové proudy. V Kongresu je proto možné, aby poslanec republikánů podporoval sňatky homosexuálů, zatímco jiný demokrat zákaz potratů.

Aktualizováno: 04.05.2016