Výbor pro jednací řád
Výbor pro jednací řád získal za léta své existence od mnohých odborníků a politiků řadu přezdívek – jen namátkou „sněmovní vrátný“, “dopravní policista”, „gatekeeper“, „legislativní četník“, „polní velitel“ či třeba „výbor mluvčího“. Všechny tyto pojmy vyjadřují klíčovou úlohu, kterou výbor hraje v legislativním procesu.
Členové Výboru pro jednací řád patří svým způsobem k nejvlivnějším osobám v celé Sněmovně reprezentantů, neboť rozhodují, které návrhy se Sněmovně předloží k hlasování a zda, a jak, o nich bude omezena rozprava. Návrhy zákonů či jiných aktů, které přicházejí do Sněmovny reprezentantů, nemají (až na výjimky jako ústavní dodatky či určité rozpočtové zákony) jinou hierarchii než tu, kterou jim určí Výbor pro jednací řád. Při podání návrhu konzultuje Mluvčí sněmovny s Výborem pro jednací řád, kterému výboru bude návrh přiřazen (což výrazně ovlivňuje celkový výsledek návrhu, neboť většina jich bývá pohřbena právě tím, že je výbor vůbec neprojedná, protože pro to má ten či onen důvod). Projde-li návrh celou legislativní procedurou ve výboru, zamíří znovu na stůl Výboru pro jednací řád, který rozhoduje, zda a kdy se návrh projedná na plénu a v jakém režimu a s jakými omezeními. Byť teoreticky lze rozhodnutí Výboru zvrátit, v praxi to nebývá příliš reálné.
Velký vliv výboru je dále podpořen tím, že též působí jako prostředník v kompetenčních i administrativních sporech mezi sněmovními výbory. Vzhledem k překrývání jurisdikcí není neobvyklá situace, kdy si jeden výbor uzurpoval návrh zákona příslušný jinému. V takovém případě je to právě Výbor pro jednací řád, který nastalý spor řeší.